Nara Shigure [CHUUNIN]

Vypočítavý, inteligentní, flegmatický, spolehlyvý a především poněkud nihilistický. To je ve slupce Shigure. Byl takový už od jakživa. Téměř vždy odmítal příležitosti které mu život nabídnul. Ninjou se stal jen proto aby potěšil otce a nemusel poslouchat jeho většné žvanění o "budoucnosti klanu".  Měl málo věcí pro které se nadchnul a ještě méně věcí které ho zaujali. Je i trochu líný co se týče povinností jako je vynášení koše, úklid, ranní higieny a misí.  Má rád trénink. Což trochu odporuje jeho povaze ovšem dělá to protože když už se dostal až sem byla by škoda tu "práci" jen tak nechat ladem. Jeho další zálibou jsou deskové a karetní hry. Vše od monopoly po poker až Black Jack. Jeho hlavní předností je jeho hlava. Má logické myšlení na úrovni Jounina a kdyby mu to jeho neambiciozní nátura dovolila určitě by se jedním stal. Problém je že v tom nevidí důvod. Čte také hodně knížek od fylozofie po mechaniku až k fyzice.  Jeho charakter se také projevuje v jeho stylu. Chodí většinou s rukama v kapsách s hlavou svěšenou a se znuděným, téměř odevzdaným, výrazem. Obléká se stylem "co mi přijde pod ruku je vyhovující". Věcí které opravdu nemá rád je tak málo že ani on sám by nepřišel více než na jednu. Věci které ho ovšem "otravují" to už je jiná věc. Otravují ho ranní vstávání, hlasití lidé, hádky a chození do schodů.  Jeho koníčkem je řešení bezvýchodných situací a taktizování. Toto by činilo opravdu užitečný přínos ninjovi ovšem u Shigureho je problém že neumí dobře pracovat pod tlakem. Rád si dává na čas a řešení neuspěchává. Což je v souboji problém.

Styl Boje.

Nikdy se moc nežene do předu. Spoléhá na mozek a čeká na soupeře až udělá první krok. Reaguje a přizpůsobuje se. Hlavní zbraní je definitivně ninjutsu v závěsu s taijutsu. Jeho zásoba chakry mu dovoluje zůstat dlouho na nohách. Díky jeho znalostem je připraven na většinu situací i když se má ještě hodně co učit. Umí použivát katanu na středně pokročilé úrovni. Jeho efektivita s kunaii a shurikeny je nadprůměrná. Genjutsu umí díky znalostem zrušit. Neumí moc dobře pracovat s ručními pečetěmi, nikdy je totiž k jeho jutsu nepotřeboval.

Vzhled

Jak už bylo řečeno na jeho zevnějšku by mu nemohlo záležet méně.  Byl by schopný vyjít ven v bermůdách na nohách sněžnice a na hlavě kovbojský klobouk. Jediná věc kterou pro svůj vzhled kdy udělal byla tetování, které praktikuje v poměrně hojném počtu. Hubený a vysoký je přesně ten typ těla který Shigure vlastní. Jeho vlasy jsou většinou rozcuchané, tmavě modré až černé barvy. Nosí je skryté pod kloboukem, čepicí a prakticky jakoukoliv jinou pokrývkou hlavy. Ostře řezané rysy jsou jeho poznávacím znakem, stejně jako oči, které má zbarvené do žluta s obočím opravdu malé tloušťky,téměř nevýrazné.

Podstata
Yin


















Před 19ti lety se malý Shigure narodil do konožské rodiny která ho již od mala přehnaně milovala a hleděla na něj jako by byl ze skla a každou chvíli se mohl rozbít. Důvodem bylo že jeho dva starší bratři zemřeli jako novorozenci a jeho matka si jejich smrt vyčítala. Proto když se Shigure narodil u jeho matka nenaspala více než dvě hodiny denně. Jako by si myslela že pokud náhodou usne stane se něco zlého jejímu miminku. Tato přehnaná opatrnost se promítla i do pozdějšího věku. Vnitřek jejich domu byl prakticky celý předělán tak aby zde nebyli žádné ostré rohy, přihrádky v kuchyni byli zamčené a v koupelně byla veškerá elektronika přísně zakázána. Jeho otec však nebyl s matkou na stejné notě. Z počátku jí to toleroval, přeci jen přišla o dva syny hned po jejich narození, ale po nějakém čase to i jemu začínalo jít na nervy. Měli malé neshody jako v tom jak své dítě vychovávat ale hlavní příčina všech hádek byla jeho budoucnost. Shigureho matka si vždycky myslela že z něj vyroste doktor nebo něco takovýho. Otec však chtěl aby z něj vyrostl ninja a pokračoval tak v linii klanu. Tyto hádky začali v době kdy se naučil Shigure chodit a přestali až za 5 let v době rozvodu. Shigureho si vzal na starost otec a to z toho důvodu že Shigure sám chtěl. Nesnášel tu přílišnou opatrnost. Ty nekonečné zákazy. Nemohl chodit ven bez dozoru nemohl si hrát s cyzími dětmi a hry jako na honěnou nepřipadali v úvahu.  Proto když se měl rozhodnout ke komu půjde volba byla jasná.  Jeho matku však otržení od dítěte zlomilo a i otec nebyl úplně stejný po rozvodu. Matka byla ztrátou i svého posledního dítěte zdrcená natolik že její svět se rozbil na kousky. Žila v Konoze po nějakou dobu snažíc se na synka dohlížet i přes zákaz otce ovšem když i sám Shigure ji odehnal byl to pomyslný hřebík do rakve. Odešla pryč z vesnice a o pár let později si sáhla na život.
Shigureho dětsví nebylo ale jen vždy depresivní. Mělo i světlé chvíle. Poté co byl přidělen k otci, který z něj chtěl vychovat budoucího vůdce klanu, začal chodit na akademii a začlenil se do kolektivu. Ovšem ten kolektiv nikdy nebyl takový jaký si ho představoval. Vždycky si myslel že všechny děti jsou jako on ale zjistil že se od nich liší jak jen mohl. Neustálý kravál kteří jeho spolužáci vyváděli se celkem lišil od klidného a nic neříkajícího postoje Shigureho. Měl takový postoj hlavně z toho důvodu že sem nechtěl chodit. Věděl že když si vybere otce bude sem muset chodit ovšem bylo to nutné pokud se chtěl zbavit opatrovatelské péče 24/7. Po chvíli však zjistil že taktiky jsou jednoduché a techniky taktéž. Ještě lehčí pro něj byli testy praktické a písemnými proplouval jako nic. I učitelé si všimli rozumu který Shigure měl ovšem děsil je jeho laxní postoj. Byla sice pravda že u testů skóroval vysoko ovšem testů co napsal bylo poskrovnu. Někdy spal při psaní testů, někdy dělal ze zadání vlaštovky a někdy se pro jistotu ani neukázal. Otec se mu snažil vtlouct do hlavy že je to důležité. Ovšem marně.
Po akademii přišli dny jako Gennin. No nedalo se říct že to byla oblíbená část jeho života. Bylo mu třináct, začla puberta, holky se mu zdáli víc přitažlivé a aby toho nebylo málo zrovna se dozvěděl že se mu zabila matka. Šťastné to časy. Vyrovnával se ze ztrátou její osoby těžko. Ať chtěl či nechtěl byla to stále jeho matka kdo mu dal život a teď byla pryč. Chodil k místním vodopádům a poslouchal zvuk tekoucí vody. Seděl tam sám bez sebemenšího pohybu několik hodiny každý den, přemýšlel o životě a smrti. Bylo mu líto co se stalo a zajímalo ho jestli mohl udělat něco jinak, jestli mohl nějak zabránit tomuhle. Věděl že její opatrovnický režim by nevydržel, ale třeba by po čase přeci jen přestala? Třeba by se všechno dalo do pořádku a byla by taková jakou si ji pamatoval jeho otec. Plná života s úsměvem na tváři. Její smrt si dává za vinnu dodnes.




Jako Gennin dostával řadu úkolů "pod jeho úroveň" takže v nich moc úspěchů nepobral. Chytání koček a zametání listí mu připadali tak nudné že většinu času prospal. Jeho kolegové tedy za něj museli odřít všechnu tu dřinu což mu samozřejmě poté dali pořádně sežrat. Shigureho ovšem jejich hloupé potyčky nemohli zajímat méně. S otcem poté trénoval, čas od času. techniky klanu. Nemusel to dělat často protože stačilo pár ukázek a několikrát si přečíst svitek a bylo to vše co k tomu potřeboval. Pochytil základní znalost v používání Katany a začal se zaměřovat na Shuriken Jutsu a Ninjutsu. Používal také různou škálu zbraní od kouřových bomb po světlice přes hlučáky. Bral to jako taktickou výhodu a snažil se představit různé situace v kterých by se mu tyto věci hodili.
Chuuninské zkoušky po druhém pokusu zvládl. Poprvé nebojoval vážně. Druhý pokus už však přišli zprávné podmínky. Taky mu otec dal najevo svoji nespokojenost "Házíš špatný stín na naši rodinu" opakoval furt a jelikož pohledy při věčeři začali být pěkně depresivní a neustálé "hraní na city" začli být otravné tak se Shigure rozhodl jít do toho naplno. Hned to byl jiný výkon. Neuměl sice moc technik narozdíl od jeho kolegů ale použití těchto technik bylo na jiné úrovni. Taktizování které tam předvedl doslova vyrazilo dech všem kdo byli přítomní. Nebylo divu že byl jmenován chuuninem po takovém vystoupení.
Bylo mu 15let. Život před sebou kdy mu odešel na onen svět i druhý rodič. Otec mu zemřel na misi, což znepříjemnilo situaci v klanu. Jelikož do této chvíle Shigureho otec vedl klan a Shiguremu mělo připadnout vedení klanu po jeho smrti. Ovšem v patnácti letech nebyl Shigure podle klanu připravený. Proto zvolili prozatimního vůdce dokud Shigure nebude v jejich očích připraven. Bez otce jakoby ztratil i tu poslední vůli stát se nečím víc než Chuuninem. Chodil sice stále trénovat ale jeho ambice byli ten den pohřbeny. Otec bylo to co tohohle mladého flegmatika vedla k tomu stát se lepším a silnějším. Bez něj to už nebylo ono. Né že by nechodil trénovat dále. To ne. Nadále zdokonaloval svoje mysl a tělo. Ovšem misí se moc pravidelně nezúčastňoval, jen přesně tolik kolik potřeboval na střechu nad hlavou, a nějaká dravost k postupu byla pryč. Neměl už prostě nikho kdo by ho tlačil kupředu a jelikož od života neočekával nic tak byl kompletně spokojený s místem kde je.
Jak čas plynul tak se z mladého Chuunina stal 19ti letý mladík. Stále na stejném místě a od jeho patnácti let se toho moc nezměnilo. Byl sice silnější, rychlejší, chytřejší a všestranější. Ovšem jeho špatné stránky se prohloubili taktéž. Našel zálibu v tetováních. Jednoho dne prošel kolem tatérského salónu a už to bylo. Flegmatická stránka jeho osobnosti zažila rozkvětu. Nejenže měl teď více času pro sebe ale díky jeho skvělým vlastnostem je buď strávil na cvičišti nebo v herně kde hrál hry od šachů, přes pokr po black jack ke kostkám. Začal přeci jen trochu více chodit na mise. Byl přiřazen k týmům kterým poskytoval taktickou podporu. V tomhle ohledu na něj byl spoleh. Vždycky když se přihlásil na misi byl na něj spoleh že ji dokončí. Neměl však žádného mentora takže se většinu věcí musel učit sám. Ne že by mu to vadilo. V samotě strávil totiž většinu života. Ovšem čtyři roky byl téměř bez rozhovoru jelikož si prostě neměl s kým popovídat. Musel si připustit že mu to chybí.