Velitelství ROOT

Seděl jsem si v klidu ve své kanceláři a uvědomil si že se blíží den kdy opět nový genini dostanou své Senseie, takže zase ceremonie, což znamená větší pohotovost pro anbu jednotky kvůli opilosti pyšných tatínků, díky bohu se tohle netýkalo mých jednotek a já jim zadával vlastní mnohem nebezpečnější úkoly, což mi připomnělo, abych poslal nějaké jednotky na hranice listové vesnice. Ne kvůli tomu, že bych nevěřil jednotkám listové, ale tady u nás v ROOTU máme na vše specialisty. Každým rokem se přidělováním mistrů zabývají radní, hokage, velitel jouninů a měl bych i já no vždy jsem měl to štěstí a vymluvil se na povinnosti v organizaci. Málo kdy jsem se objevil na veřejnosti a doteď jsem ještě za pár let co Hokage je na svém úřadu s ní nepromluvil jediné slovo, vždy jsem poslal jednoho z podřízených se vzkazem. " Mám už za ní jít nebo ne? " v místnosti jsem nebyl sám, byl tam můj podřízený a dá se říct pravá ruka Li Inuzaka, proč on pravá ruka? Klan Inuzuka patří mezi špičku listové vesnice ohledně stopování a kvůli jeho historii přišel téměř o všechny emoce, díky tomu on a jeho pes/vlk doteď jsem nevěděl co to je plnili rozkazy do puntíku. Jeho reakce byla jenom pokrčení rameny se slovy " Stejnak mě neposlechnete Yori-sama, každý rok je to to stejné " Na jeho odpovědí jsem se trošku zamyslel, je to totiž naprosto pravda, no opět jsem si řekl že na to kašlu, přeci jen mám důležitější věci na práci než se bavit s ženskou co se údajně chová jak puberťačka, v hlavě jsem si promítal proč jsem vlastně pro ní hlasoval? Oh jistě ostatní kandidáti měli všechno ohledně zrušení mé organizace, nebo to byli staří paprdové, ona mohla trošku vesnici svým způsobem rozjet, co totiž čekat od mladých lidí jako jsem já? "Li vem sebou ještě jednoho ninju chci jít do knihovny pro jeden svitek" Pomalu jsem vstával ze své židle, oblékl si černé kimono a vyšel z naší skrýše spolu s Liim a jedním dalším ANBU.

Došel jsem pomali zpátky do hlavního velitelství, jak jsem procházel mostem viděl jsem, jak na menším ostrůvku trénují noví rekruti a já si sundal masku. Všichni mi zasalutovali a já jen kolem nich prošel, zdáli se mi celkem unavení no chtěl jsem, aby překonávali své limity. Účastníků tohoto cvičení bylo asi 15, vedoucí tréningu byl jeden vyvrženec z vedlejší větve klanu Hyuuga, na jednu stranu mi ho bylo líto, protože téhle události jsem zabránil v klanu Senju, bohužel do Hyuuga klanu jsem nemohl mluvit, a tak mě tato osoba vyhledala. Dal jsem mu za úkol, aby jim zdvojnásobil tréning a tím pravděpodobně polovina vypadne, ti co to nezvládnou nechť mají vymazané vzpomínky na ROOT a věci s ní spojené. Jak jsem stále procházel, tak mi byla otevřená kancelář, usadil jsem se do svého křesla a dveře se zavřeli. Začal jsem si pročítat svitky o hlášení jednotek a viděl že přípravy začínali, tak jak jsem to rozkázal, tajná skrýš na hranicích listové, nyní jsem musel přejít k fázi druhé a to bylo spolupráce s jiným Kagem, vybral jsem si Mizukageho, kvůli tomu co se o něm povídalo. Napsal jsem list a svěřil ho jednomu ninjovi, zároveň jsem mu nařídil ať si libovolně vezme dvě jednotky a vyrazí do Kiri.
Když jednotky zmizli začal jsem si číst dopis od své matky, neustále mi je posílala do kanceláře v budově hokageho, no tam jsem byl v životě asi 2x a měl jsem svého řekněme tomu pošťáka co mi tam chodil pro zprávy. Matka mě informovala, že můj bratr byl povýšen na Jounina, v jednom koutku srdce jsem byl za něj rád, ale v tom druhém mě mrzelo, že se nakonec vydal na dráhu ninji a né muzikanta, jelikož skvěle hrál. No rozhodl jsem se, že ho brzy asi náhodou potkám a pogratuluji mu.

Opět mi došel dopis no tentokrát to bylo od jednotek, které jsem poslal do Kiri, v dopise stálo, že Mizukage souhlasí se schůzkou a je na cestě, to pro mě znamenalo, že je na čase odejít, jak bývá zvykem, tak opět pošlu dopis o mé nepřítomnosti na pár dnů Hokage. Dopis jsem začal psát a poté ho poslal po jednom svém muži. Poté jsem se přesunul.