Ulice

pro **Lucy Rokogu** Fri Dec 05, 2014 3:59 pm

Ulice Konohagakure nejsou až tak spletité, jak vypadají. Je příjemné procházek vesnicí, mezi stánky s občerstvením, časopisy, květinářstvím a dalšími menšími obchůdky, které zde uvidíte. Každé svátky (podle toho jaké jsou) se tu koná průvod shinobi z vesnice, kteří mají smysl pro humor. Je však ale možné se tu procházet jen tak, s němým výrazem a myšlenkami úplně někde mimo realitu.

pro **Raiken Namikaze** Sun Dec 14, 2014 5:18 pm

Objavil som sa v uliciach. Stále snežilo, no teraz mi to vadilo už omnoho viac než prv. Asi práve tým, že som už mal konečne vhodné oblečenie. Utiahol som si trošku viac čiernu šatku okolo krku, skryl za ňu i nos a vykročil po ulici ďalej. Ruky som schoval do vreciek mikiny, aby mi nebola na ne zima, no zároveň som sa aj držal za brucho, pretože už som od hladu pomaly ani nevidel! A ako naschvál, ľudia si dnes brali voľno a trávili čas doma. Tsech, no jasné.. to moje šťastie! Radšej som sa ďalej obzeral po nejakom stánku, obchode, po čomkoľvek, kde by som mohol nájsť niečo pod zub. Kroky ma však neviedli k úspechom. Nikde nič nebolo, akoby som vôbec nekráčal po Konohe ale po nejakej chudáckej dedine, kde majú ledva na chlieb. No, ja som síce na chlieb mal, ale toho tu nebolo! Dúfal som, že už sa mi však to šťastie vráti čím skôr, lebo inak by som asi zúfalo sadol niekde na lavičku a tam ostal skuvíňať od hladu. Hádam, že pri tom by bolo viac úspechu než s tým, čo robím teraz!

pro **Nara Shigure** Sun Dec 14, 2014 5:22 pm

Schoulený v klubíčku jsem ležel pod lavičkou na sobě mikinu na nohách žabky, kalhoty se srdíčkama a aby toho nebylo málo ještě přes sebe hozený župan. Mohl jsem připadat někomu jako bezdomovec. Však tomu také všechno napovídalo. Navíc v prostředí ve kterém sem se vyskytoval, na levo od popelnic před sebou rozházené odpadky to bylo důkazů víc než dost. Skutečnost byla ale někde úplně jinde. Prostě jsem se vypravil ven pro pár čerstvých vajec na snídani ale ukázalo se že v obchodě ještě neotevřelo. Bylo sedm hodin nebylo se čemu divit. Domů to bylo daleko tak jsem si řekl že "chvíli" počkám. Při tom všem čekání jsem se koukal na mraky plující po obloze a než jsem si to uvědomil, usnul jsem. Po asi čtyřech hodinách jsem se probudil s nánosem sněhu na županu a s výrazem který jasně značil "Kde to sakra jsem" sem se rozhlížel kolem.
"Jak jsem se sem sakra dostal?"

pro **Raiken Namikaze** Sun Dec 14, 2014 5:23 pm

Úspech ma nečakal ani po ďalšej chvíli kráčania. Došlo mi, že som mal ísť rovno do Ichiraku, tam je otvorené vždy! Nakoľko ma však hlava rozbolela už o čosi viac, videl som to tak, že sa musím posadiť a oddýchnuť. A tak som aj spravil. Sadol som si na lavičku a s bolestivou grimasou začal kukať pred seba. Jak naschvál som si nevedel spomenúť na žiadny ďalší stánok alebo reštiku v okolí. Tsech! Zúfalo som si povzdychol, keď som odrazu začul niekoho hlas.. um.. ako to povedať.. rovno pod sebou! Myklo ma až tak, že som skoro spadol z kraja a hneď sa začal kukať, kto to vlastne povedal. Mno, ako som si tak všimol, kto pod lavičkou leží.. zjavne som sedel niekomu na dome. Rozpačito som ho chvíľu sledoval, načo som radšej rýchlo vstal a cúvol o krok, keby bol opitý a chcel hneď reagovať agresívne.
"O to by sa mala zaujímať sociálka.." Zamrmlal som na jeho slová, aj keď ich určite nesmeroval ku mne, načo som len siahol do vrecka a vytiahol nejaké drobné, ktoré som mu hodil. Mal som viac než len pocit, že ich potrebuje. Veď.. kto by nemal?! Až na to, že tento prípad sa zdal nejaký.. zime-odolný, ak spával takto. No čo, každý je nejaký. Hneď som sa aj otočil a rozhodol sa vyraziť zas ďalej, keď už aj tá lavička mi nevyšla..

pro **Nara Shigure** Sun Dec 14, 2014 5:23 pm

Jak jsem uslyšel cinknutí peněz na zemi lekl jsem se a praštil se hlavou do spodku lavičky. Zařval jsem jako tygr a jak jsem se vyhrabal zpod lavičky odletělo několik prázdných plechovek. Podíval jsem se na drobáky na zemi a potom jsem se podíval na toho chlápka. Nwm proč ale musel jsem se začít smát, což se stávalo jednou do roka.
"Počkat... to.. Ty si myslíš že jsem..." řekl jsem s využitím všech sil jeliko jsem to stále nemohl rozdýchat. Možná to přidalo na image blázna a bezdomovce ještě víc. Možná ne, co já vím? Přeci jen jsem byl ve špatné situaci posuzovat. Oprášil jsem ze sebe sníh a prohrábl si čupřinu vlasů. Mohl na mě vidět mnoho tetování. Pokud byl opravdu všímavý mohl vidět tetování na ruce se symbolem klanu Nara. Shýbl jsem se pro drobáky a posbíral je stále sem se mírně usmíval. Poté jsem k němu přišel a strčil mu je zpátky do ruky.
"Oceňuji gesto ale o peníze nemám nouzi." řeknu a naposledy se usměju. Nebyla to tak úplně pravda. Však už od 15ti let se živým úplně sám. No naštěstí se na Black Jacku a Pokeru dají trhnout celkem slušné peníze.

pro **Raiken Namikaze** Sun Dec 14, 2014 5:23 pm

Jak som tak videl, mal velice veľkú radosť z tých podarovaných mincí. Teda, aspoň mi to tak pripadalo, ak bol blázon, mohol sa smiať kľudne na hocičom. No a to som radšej ani nechcel vedieť, čo je pravým dôvodom. Ani ma to v tejto chvíli ani nezaujímalo, tak isto ako jeho tetovania a.. vlastne všetko ostatné. V tejto chvíli by som zjedol aj človeka, aký som bol hladný, takže som celkom svižným krokom zas vyrazil od toho týpka preč. Ten ma ale pre istotu dobehol a ešte mi mince vrátil. Na chvíľku som zastavil a ostal na neho čumieť jak na nejakého blázna. Vlastne, ten smiech mi k nemu sedel o to viac. Prižmúril som oči a ešte ho takto chvíľu nejako sledoval, až som nakoniec povzdychol a mince rozhodil do snehu, aj tak som nemal rád, keď mi len štrngali vo vrecku a k ničomu inému neboli. Dokonca boli málo aj na automat, tak čo tam po nich!
"V to teda dúfam." Zamrmlal som k jeho poznámke o peniazoch a nechal to teda tak, nech už bol ktokoľvek, aktuálne mi to bolo jedno. Potreboval som niečo hodiť do brucha! Keby som v pohode a najedený, hádam, že by som aj pokračoval nejako v rozhovore, no.. teraz to bolo ozaj iné. Aspoň som sa ale posnažil urobiť dobrý skutok, hoc som bol odmietnutý, no ale.. aj to sa ráta!

pro **Nara Shigure** Sun Dec 14, 2014 5:24 pm

Na chvilku mě ten cápek zaujal. Přeci jen takhle zahodit peníze... Rychlým pohledem jsem si ho přeběhl od hlavy až k patě. Můj mozek už začal, ať jsem chtěl nebo nechtěl, pracovat. Věk ... kolem třiceti, Shinobi, Jounin, blond vlasy, modré oči, není Yamanaka. Nejspíš ... Namikaze... Ve vesnici bylo jen... Proklepal jsem hlavou sem a tam abych zastavil tok myšlenek. Neměl jsem na tohle náladu. Bylo mi celkem jedno kdo to vlastně byl důležitější otázka byla co tady teď dělal. Má očividně na spěch. Není to na misi jelikož by nebyl oblečenej takhle. Také nešel za někým ze stejného důvodu, plus kdyby za někým šel nezastavoval by se jen tak na lavičce, s největší pravděpodobností. Mohlo být.. hm.. poledne? Něco po poledni? Kývl jsem jelikož mi bylo jasné co tu dělá. Uvědomil jsem si že i já jsem nejedl.
"A tak jo... Zvu Vás. Oplatím ten "dobrý skutek" stejně nemám co jiného na práci." řeknu a ukážu směrem na uličku.
"Tudy." řeknu a vydám se k restauraci. Celou cestu jsem téměř nepromluvil. Na tváři jsem měl nic neříkající výraz typického flegmatika. Mohl si připadat trochu divně kráčet vedle někoho oblečenýho tak jako já ale ... koho to zajímá?

pro **Raiken Namikaze** Sun Dec 14, 2014 5:24 pm

Kým on si o mne vytvoril celkom podarene už hotový obraz, ja naopak som ani len nenastavil plátno. No čo už, hladným to nemyslí! A obzvlášť v prípadoch, ako bol ten dotyčný týpek. Fakt, z cesty som sa vrátil len nedávno, no takého podivína som nikde nestretol! A to mi stačilo vyjsť z domu na ulicu.. zaujímavé. Pokrútil som nad tým hlavou a znova sa zastavil, keď ma som ho začul. Bez jediného slova o tom, kam vlastne idem, ma teraz on pozval a aby dlho nečakal, rovno určil smer a vyrazil. Len som tak znova prekvapene kukal a dúfal, že to pozvanie nemyslí nijak nevhodne, lebo to by bolo už to posledné, čo by mu chýbalo a po chvíľke som sa rozhodol, že ho aj fakt nasledovať budem. Mohol za to hlavne ten hlad a nevôľa hľadať ďalej. Len som dúfal, že nebudem mať ďalšie "šťastie" a aj tá reštika, ku ktorej ma viedol, nebude zavretá. No dnes by ma to už ani len neprekvapilo. Človek aby zostal pomaly už na vode! Tej bolo hojne, ale jedlo som dnes ešte ani nezahliadol. Meh, nemôže existovať dážď kúskov čokolád?! Alebo také sušienkové krúpy.. proste hocičo podobné.. um, už som fakt na tom zle. Napadlo mi pri tom, ako som si uvedomil môj aktuálny tok myšlienok a pre istotu som to vypustil z hlavy, len som si tým robil ešte väčšiu chuť do jedla.

pro **Nara Shigure** Sun Dec 14, 2014 5:25 pm

Za rohem, potom do leva a nakonec rovně. A stála tam otevřená restaurace, spíše stánek ale chodil jsem tam čas od času na večeři. Měli tam dobré sushi. Sedl jsem si na jednu z vysokých židlí. Objednal si jedno sushi se sojovou omáčkou a čekal na něj co si to koupí. Položil jsem lokty na pult a opřel si hlavu do dlaní. Přitom jsem sledoval hodiny jak tikají sem a tam. Pozorovajíc kyvadlo se mi začala v rytmu i kroutit hlava ze strany na stranu. Poté jsem se podíval na něj který seděl po mé pravici.
"Takže ... Měl bych vědět tvoje jméno?" zeptal jsem se. Naznačoval jsem že tuším kdo to je ale nahlas jsem to nevyslovil. Co já vím. Mohl bejt jeden z Anbu, mohl bejt ochranka kage. Nebylo chytrý křičet tady "Hej sedím tady s Namikazem na Sushi." Jejich klan nebyl početný takže by si stačilo dát jedna a jedna dohromady a během chvíle by jste měli i jeho křestní.

pro **Raiken Namikaze** Sun Dec 14, 2014 5:25 pm

Celú cestu som bol ticho. Slušnosť káže, iste, ale asi nikto by sa len tak nepredstavil týpkovi ako on! Aspoň teda nie skôr, než ma privedie k jedlu. Až po tom som bol ochotný uveriť, že to nie je nejaký trik alebo čo, aj keď som v to celkom pochyboval. Vynechajúc jeho divne zvolené oblečenie a miesto posledného prespávania, bol v pohode. Dokonca aj skromný! Takže aj keby bezdomovec bol, tak dobrý a slušný. No, bezdomovec by asi nepozýval na jedlo. Ale to bolo fuk, viedol ma k jedlu a to mi bolo prioritou. Dorazili sme ku stánku a posadil som sa na vysokú stoličku vedľa neho. Nechcel som nijak využívať, že platí on, vlastne som na to ani nemyslel, ale..
"Aspoň 3x sushi so všetkým, čo k tomu ide." Zamumlal som, či už skôr zaprosil a kukol sa na neho. Akurát som videl, ako tiká hlavou do strán a sleduje pri tom hodiny. Či som chcel či ne, musel som sa na to zasmiať. Pripadal mi jak zaľúbená baba, až na to, že asi do hodín. Keď ku mne prehodil otázku, nadvihol som obočie.
"Raiken Namikaze, teší ma.. myslím.." Zamrmlal som s ľahším pobavením, načo som sa otočil ku svojej objednávke a hneď sa do sushi pustil. Chvíľku som mu ani nevenoval pozornosť, už som jedlo fakt potreboval, hoc to bolo sushi, ktoré som až tak nemusel, no to mi bolo fuk.
"Mmm.. á ty? Ako sa voláš?" Spýtal som sa zvedavo až po onej chvíli, pričom som na neho prehodil pohľad. Možno pozýval, ale nemusel mať až tak veľa pri sebe, ktovie koľko toho budem schopný zjesť, takže som hodlal aj reagovať štýlom "neboj, prihodím prachy aj ja", no.. mal som teraz dosť práce s jedením, takže to ešte mohlo počkať nejakú chvíľu.

pro **Nara Shigure** Sun Dec 14, 2014 5:25 pm

Sledoval jsem jak do sebe hází jídlo. 3x sushi? Sakra ten má ale apetit. pomyslel jsem si ale nijak nereagoval. Však jednou už jsem ho pozval takže ustoupit od nabídky by se neslušelo. Promnul jsem si ruce. No co byla tu celkem zima v tom županu a kalhoty taky nebyli zrovna nejteplejší. Naštěstí jsem měl dost rozumu abych si ráno vzal alespoň mikinu. Poté co jsem představil jsem se mířně samolibě usmál.
"Myslel jsem si to." reagoval jsem na vyslovení jeho jména a jen jsem kývl. Poté jsem se i já pustil do sushi které jsem namočil v sojové omáčce. Pochutnával jsem si a nechal otázku na mou osobu chvíli vyset ve vzduchu. Poté přišel prodavač jestli nemám chuť na ještě něco. "Jenom vodu. Perlivou." řeknu a přesunu se opět k rozhovoru.
"Shigure Nara." řeknu a kývnu hlavou. "Těší mě."

pro **Raiken Namikaze** Sun Dec 14, 2014 5:25 pm

Prebehoval som pohľadom z neho na jedlo, sem tam predavača a zase naspäť na neho a stále tento kruh opakujúc. Keď poznamenal k môjmu menu, že si to myslel, nijak som nereagoval. Obzvlášť nie po tom, čo som sa ešte dozvedel, že je z klanu Nara. Kým sa to ale ešte stalo si moju pozornosť získal onen predavač, ktorému som, s plným ústami, ukázal iba dva prsty, čím som poukázal na to, aby doniesol dve tie vody. Až po momente na to som preglgol a zľahka sa sám na sebe uškrnul. Takto hladný som nebol fakt veľmi dlho. K Shiguremu som sa teda otočil až po tom, čo sa predstavil a to som ho krátko zbehol pohľadom.
"Hm.. tak Shigure.. bežne zaspávaš takto oblečený pod lavičkou?" Na toto sa nešlo nepýtať! Moja zvedavosť sa dostala znova hore, kde doposiaľ panoval iba hlad a automaticky s ňou prišla otázka.. um.. "čo to malo do frasa byť?!" Ešte sa mi nestalo, aby som stretol nejakého Naru čo i len.. um.. takto oblečeného. Aj keď možné bolo všetko, človek predsa nikdy nevie všetko naisto. A práve preto som chcel rozlúštiť to, čo sa mu to teda stalo, že som ho v tomto počasí našiel na takom mieste a v takom oblečení.

pro **Nara Shigure** Sun Dec 14, 2014 5:26 pm

Koukal jsem se stále na tikající hodiny. Jeho otázku jsem slyšel ovšem to vypadalo že kyvadlo bylo zajímavější než on. Po chvilce za kterou se ručička oběhla dokola jsem se otočil na něj a řekl.
"Ne většinou mám na sobě bermůdy." Odmlčím se. Sarkasmus v této větě doslova překypoval. No možná jsem, dle mého názoru, jako bezdomovec nevypadal, on si však očividně doposud myslel něco jiného. No asi se mu nebylo co divit. Přeci jen chlápek spící mezi plechovkami na sněhu oblečený takhle rozhodně jako normální člověk nevypadal. Napil jsem se vody a poté pokračoval.
"Šel jsem si ráno pro vajíčka na snídani ale měli zavřený. Chtěl jsem počkat dokud neotevřou ale jaksi jsem zaspal. Původně samozřejmě na lavičce. Ale buď jsem spadl ... nebo mě někdo shodil? Těžko říct... mám tvrdý spaní." řeknu tak jak to bylo. Nebylo na tom taky co skrývat. Mohlo se to stát každýmu a navíc dokázal jsem si představit i horší místa ke spaní.Opět jsem se začal koukat na tikající hodiny.

pro **Raiken Namikaze** Sun Dec 14, 2014 5:26 pm

Opäť som si všimol, že sleduje hodiny a privrel pri tom očí. Pripadalo mi to trošku divné. Skôr aby rátal, kedy bude môcť konečne vypadnúť alebo čo. No, nech už si rátal čokoľvek, ja som spokojne prechádzal z prvej dávky sushi na druhú a rozhodne som sa už nehodlal uponáhľať s jedením. Z kritického stavu som už bol jakž-takž vonku a nepotreboval som zvyšok do seba hádzať rovnako rýchlo. Na jeho sarkastickú odpoveď som opäť neodpovedal, len sa poľahky uškrnul a prešiel to mlčaním, uprednostil som zjavne jedenie než odpoveď a počkal som, kým mi povie aj normálnu verziu odpovede alebo sa na to bude musieť spýtať znova. Nakoniec som nemusel, aj keď v poslednej chvíli som sa už nadychoval na odpoveď, no nakoniec to bol len obyčajný nádych, nakoľko mi to Shigeru objasnil. Mno, stále mi jeho stav ale nepripadal až tak hrozný, ako môj dnešný. Jemu aspoň, okrem zimy, nič nebolo! Kým mňa bolela už hlava, brucho a mal som obrovskú nechuť čokoľvek robiť.
"Zaujímavé.. Keď sa ti to ale stane na nejakej vážnejšej situácii, ... bude to tiež asi zaujímavé, hoc možno nie pre všetkých." Poznamenal som s ľahším pobavením, nie ale zas tak moc veľkým, aby sa prípadne neurazil alebo to nevzal tak, že mi kúpil sushi a ešte sa mu aj smejem kvôli tomu, čo sa stalo. Ne, taký odporný som nebýval, ale bolo ťažké byť zároveň nepobavený.

pro **Nara Shigure** Sun Dec 14, 2014 5:26 pm

Na tváři stále flegmatický výraz a jeho poznámka jakoby proplula kolem. "Nic novýho pokračujte v cestě!" Opět jsem se koukal na hodiny. Po chvíli jsem se zase napil vody a pokračoval v konverzaci. Déjà vu? Možná...
"Takže.. Raikene... Myslím že by bylo rozumné tuhle konverzaci vést jindy a jinde. Očividně i vám není nejlíp." řeknu s pokrčením ramen. "Takže... Naviděnou."
Doopravdy, pokud bych ještě chvíli seděl na téhle židli nejspíš by mě k nim přimrzli "rodinné klenoty". Zimu jsem pravděpodobně podcenil. Vytáhl jsem tedy peněženku napočítal sumu na zaplacení a položil ji na pul. Poté jsem si vzal ještě nedopitou perlivou vodu a pomalými kroky vyšel ke svému domovu. Mnul jsem si ruce od toho jaká mi byla zima a za chvilku jsem byl před sídlem. Pozdravil jsem bratrance který zrovna něco dělal u okna a vyšel domů. Celou dobu jsem měl pocit že jsem na něco zapomněl... Teprve když jsem se převlíkl uvědomil jsem si že jsem zapomněl koupit vejce. S pokrčením ramen jsem se posadil k desce a hrál šachy... proti sobě. Asi tak po dvou hodinách jsem zvedl a vyrazil na cvičiště.

-Přesun-

pro **Raiken Namikaze** Sun Dec 14, 2014 5:37 pm

Mlčky som sledoval ten jeho flegmatický výraz a v duchu sa na tom celkom aj bavil. Hádam, že keby mu tu kecám aj obsah celej knihy, jeho výraz by ostával takýto. Prišlo mi to trošku komické. Mno, po momente sa Shigure ešte aj začal lúčiť, kým ja som však ešte stále nemal dojedené.
"Maj sa.. a vďaka." Kývol som mu hlavou a tú si následne podoprel rukou o pult, ešte chvíľu Shigureho sledujúc. Nuž čo, pozval a zaplatil a basta, keby mu do toho skáčem, bolo by to neslušné. Nechal som to už tak, keď tak ho pozvem inokedy zase ja a behom pár minút som už dojedol svoje sushi, dopil vodu a s oveľa spokojnejším výrazom som vstal a vykročil od tohto stánku preč. Potreboval som ešte zohnať svetlá pre Hokage.. meh, také kraviny.. Zabočil som do prvého obchodu po ceste, kde som videl, že predávajú nejaké svetlá a nakúpil toho, snáď, akurát toľko, aby to stačilo a zas som vyšiel na ulicu. Mno, svetlá som už teda mal, ale stále som nemal záujem ísť smerom k hlavnej budove. Takže som sa proste rozišiel náhodným smerom dúfajúc, že ma stretne nejaké šťastie.. alebo.. čo už, čokoľvek..

~Presun~

pro Sponsored content

Ulice

Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice

Re: Ulice